Než vyrazíte

Lokalita: Jeseníky / Lipová lázně
Délka výletu: 7 km
Výchozí bod: Centrální parkoviště
Náročnost: lehká
Zvládnou to psí kamarádi: Ano
Typ výletu: okruh
Bojovka: doporučuji Lesní Univerzál

Krasové jeskyně v Jeseníkách

Víte, že krasové jeskyně nejsou jen na jižní Moravě nebo v Koněprusech? Jeseníky je mají také! A vznikly dokonce z mramoru. Jsou kousek nad lázněmi Lipová, nedaleko Jeseníku. Výlet na jedno odpoledne vás tam zavede.

Lázně Lipová jsou méně známé než Lázně Jeseník či Karlova Studánka. Jsou také v Jeseníkách a za sebe můžu říct, že plná spokojenost. Výletů kolem je dost a tak vás teď vezmu na jeden kratší. Je na příjemné odpoledne, v každém ročním období. V zimě si ale vezměte dobré boty, v části výletu to může pekelně klouzat.

Dostanete se sem vlakem (teď je zrovna výluka, což mě opravdu mrzí, je to nádherná cesta Slezským semeringem), autobusem (jak místními linkami, tak tu staví dálkový autobus na trase Praha – Jeseník) a autem. Pro auta je tu přichystané zbrusu nové parkoviště, i s dobíjecími stanicemi pro elektromobily. Nutno podotknout, že parkoviště je placené. A právě tady naše cesta začíná, nicméně se na ni můžete přidat jak u autobusu, tak u vlakové zastávky.

Za hasičárnou začne cesta stoupa mírně do kopce a když překročíte trať a popojdete cca 200 metrů, otevře se vám krásný výhled na lázně a protější kopce. Když je pěkně, stejně jako když jsem tady byla já, je to fakt pěkný pohled…

Pohodlnou cestou po modré dojdeme až k odbočce k Loisinu prameni. Lipová má totiž také pár pramenů – ne tolik, jako Jeseník, ale pár jich tu je. Na našem výletě k jeskyním narazíme na dva. A Loisinin je jeden z nich. Je pojmenován po manželce zakladatele lázní Johanna Schrotha, která po jeho smrti lázně spolu se synem vedla. K prameni se dostanete malou odbočkou z kopce, cca 100 m. (na ukazateli se píše 50 m, ale mě to přišlo trochu dál). Pramen se schovává v houští, kousíček pod ním vede dráha… nevím, nevím, ale podle mého názoru by se okolí mělo trošku revitalizovat. Ale voda je moc dobrá, osobně jsem chutnala.

Za necelý kilometr narazíte na druhý pramen naší výpravy, na Pomezní pramen. Ten je hned vedle cesty, a je taky moc hezky upravený. Je hodně silný, když jsem tu byla já, voda tekla mohutným proudem. Je tu přichystaný i hrneček na pití, ale ten bych v současné korona situaci raději nepoužívala. A kousíček za ním se z lesa vynoří pohled na docela moderní továrnu. Chvíli jsem si lámala hlavu, co to asi je, zrovna tady v Jeseníkách, ale když přišla blíž, bylo mi to jasné. Vápenka! V těsné blízkosti Lipové, na Smrčníku, se totiž těží mramor. Ano, čtete dobře. I v Čechách je mramor. Pro mě je tahle surovina spojená s Itálií a přiznám se, že mě až do dneška nenapadlo, že by se dal lámat i u nás! Tahle vápenka ho zpracovává. My projdeme těsně kolem drtírny, tam naštěstí není tolik prachu.

A už jsme kousek od hlavního cíle naší cesty. Tenhle úsek je taková odbočka a popravdě není zrovna malebný. Ještě ke všemu je tu trochu zmatek ve značkách, takže doporučuji držet se silnice, na kterou narazíte. Sejdete po ní z kopečka na křižovatku, kde se dáte doleva až uvidíte zelené značení. To vás zavede až k jeskyním. Jeskyně objevili vlastně náhodou dělníci z lomu na mramor v roce 1936. Nikoho to ale moc nezajímalo, a bližší prozkoumávání nastalo až v roce 1949. No a od roku 1955 jsou jeskyně přístupné.

Jeskyně na Pomezí jsou krasové. To znamená, že se tu působí voda na horninu (v tomhle případě mramor, což je krystalický vápenec), rozpouští ho, a jak kape (velice, ale velice pomalu) na dno jeskyně, tak vytváří usazeniny rozpuštěného mramoru, který se pak zase transformuje do různých druhů krápníků. Všechno to uvidíte, jeskyně jsou totiž zpřístupněny skoro celý rok, jen je potřeba se podívat na webové stránky a zjistit si info. Vstupné je 130,- Kč pro dospělé a 60,- Kč pro děti. A pozor! Když jsem tu byla já, museli jsme mít roušky… No byla to docela pakárna, v jeskyni je dost vlhko a zima, takže se mi nedýchalo úplně nejlépe.

A od jeskyní se vydáme na cestu zpátky do Lipové. Samozřejmě nepůjdeme stejnou cestou, nebojte. Jen ten kousek po silnici nad vápenku bude stejný. Nezapomeňte jít vlevo, není tady žádný chodník. Vrátíme se k rozcestníku a vydáme se po zelené. Upozornění – nejdřív jsem tu trasu vůbec neviděla, je opravdu přímo do svahu ve směru ukazatele. Tak se nedejte zmást. Tahle část cesty mně vážně dostala. Je značená dobře a hustě, ale chvílemi máte pocit, že se někdo v Klubu českých turistů musel zbláznit. Jdete po úzké stezičce přes paseku (v létě za slunných dní hodně dupat!), prodíráte se houštinami a vysokou trávou. Mě to fakt bavilo a věřím, že mladší části výpravy budou opravdu nadšené. Jen nezapomeňte po návratu domů všechny prohlédnout, jestli někdo nezachutnal nějakému klíštěti. Po překročení velmi starého vykotlaného pařezu se cesta rozšíří – nebude to sice pohodlná široká a udržovaná cesta jako kolem pramenů, ale už si nebudete připadat jak v džungli. A až vyjdete na louku, odmění vás zase krásným výhledem.

Za chviličku už budete u trati a dáte se doleva po červené. Projdete částí Lipové a dostanete se zase na stejný kousek cesty k hasičárně. A buď můžete vyrazit zpátky k autu nebo si konec výletu hezky zpříjemnit. Kousek po silnici směrem na Jeseník je super kavárna Nostalgie. Já tu při mém pobytu v lázních trávím poměrně dost času. Káva skvělá, zákusky výborné a obsluha super milá. Takže rozhodně doporučuji

Print Friendly, PDF & Email

Trasa a zastávky

Jak jsme to šli my

Co obsahuje bojovka

Bojovka

Karta účastníka

Křížovka les

Poznávačka stromy

Zkracovačka

Tip, jak se dobře najíst

Ve spolupráci s

Foodblog o gastro štěstí z domácí kuchyně Jany a Štěpána.

Další tipy na výlety a bojovky

Brdy – Vesnice ustupuje vojsku

Brdy – Vesnice ustupuje vojsku

Brdy. Pro nás dospělé jsou Brdy trošku zahaleny pod rouškou tajemství. Byl tam vojenský prostor a skoro celé byly nepřístupné. Teď je už naštěstí situace jiná a tak se do Brd můžeme podívat všichni.

Ze Mšena na Pokličky

Ze Mšena na Pokličky

Když se řekne pokličky, všichni mají naprosto jasnou představu. Používají se k zakrytí hrnců při vaření. Ale nejsou pokličky jako Pokličky. Ty s velkým Pé se nacházejí na Mělnicku, kousek od městečka Mšeno.

Vzhůru na Blaník!

Vzhůru na Blaník!

Když se řekne Blaník, tak si každý představí horu plnou spících rytířů. K dokonalosti to přivedl Jára Cimrman, který dokonce vytvořil plánek hory, s rozmístěním všech vojsk i kanceláří přednosty. Málokdo ale ví, že Blaníky jsou dva.

Nové výlety rovnou
do e-mailu

Dám vám vědět vždy, když nasbírám zase pár nových tipů.

9 + 7 =