Pevnost Stachelberg

Pevnost Stachelberg

Pevnost Stachelberg. Takhle na první dobrou moc lidí neví, o co se vlastně jedná. Ale když bych napsala opevnění z první republiky, tak by se pár lidí už chytlo. Ukážu vám, jak důmyslně byla vymyšlena obrana naší vlasti, i když se pak nakonec vůbec nevyužila.

Tento výlet je opravdu kratičký. Je to záležitost na krásný letní podvečer, zastávka při průjezdu kolem, a dokonce se sem můžete vydat třeba i o vánočních prázdninách. V komplexu  je totiž přístupný velký pěchotní srub a konají se zde prohlídky. O prázdninách každý den, ostatní měsíce omezení. My jsme sem vyrazili  v červencový podvečer, měli jsme sebou našeho (tedy mojí neteře) skvělého australáka Kevina a moc jsme si to užili.

Okruh je součástí naučné stezky Opevněné Trutnovsko, která by vás dále zavedla k největšímu zachovalému pásu opevnění proti hitlerovskému Německu. Ale protože my chceme vidět to nejdůležitější, zůstaneme tady. Najdete tu spoustu zajímavých věcí. Ale nebojte, není to výlet jen pro kluky. Za prvé, jak mi vysvětlila má neteř, spoustu holek to taky zajímá. A potom – součástí vletu je i rozhledna Eliška, ze které je krásný pohled na Žacléřsko a dohlédnete až do Českého ráje. Ale hezky popořádku.

Abyste rozuměli. Tady není pevnost jedna stavba, ale celý komplex, který si tu projdete. Bunkry a pěchotní srub jsou propojeny podzemními chodbami. Areál je největší dělostřelecká pevnost v Československu a pátá největší v Evropě. Měla být hotová v roce 1939, ale to už se nestalo…. Tak se vydejte cestou mezi tím, co se zachovalo (je to ve velmi dobrém stavu).

Hned na začátku se určitě zastavte u základní desky bunkru. Mne nejvíc zaujalo to, že je tu i jímka, která ale ve chvíli naší návštěvy vypadala jak rybníček. U těhle základů jsem si uvědomila, jak jsou ty bunkry vlastně velké. Na další cestě vás čeká ještě pár bunkrů, každý je něčím jiny. U každé zajímavosti najdete panel, kde se něco dozvíte. Já si nejvíc užila bunkr G3/59/D1. Ten je super barevně maskovaný, a ještě ke všemu se k němu dostanete přes ukázku zákopů. Hrozně se mi to líbilo, něco takového jsem viděla poprvé v životě.

Jak už bylo řečeno, najdete tu ale i něco jiného než bunkry. Rozhledna Eliška se jmenuje podle české a polské královny Elišky Rejčky. Žila ve 13. století, měla dva manžely a oba přežila. Nakonec se už nevdala a žila s Jindřichem z Lipé, což byl jeden z nejdůležitějších mužů království té doby. Pod rozhlednou je její dřevěná socha. Rozhledna je z roku 2014, je vysoká 24,5 metru a nahoru vedou točité, relativně úzké kovové schody. Je jimi vidět až na zem, takže ti, kterým nedělají výšky zrovna dobře, tu složí velkého bobříka odvahy.

Z rozhledny je krásný výhled do kraje, ale především je skvěle vidět velký pěchotní srub, kde se konají již zmiňované prohlídky. Je tu k vidění podzemí, sestupuje se do něj úzkou šachtou a prohlídka je s průvodcem. Rovnou se bez mučení přiznám, že já jsem srub nenavštívila. Výšky mi problém nedělají, ale podzemí, jeskyně a sklepy jsou můj nepřítel. Mezi tím, než prohlídka skončila, jsme si u místního kiosku dali dobré pivko Krakonoš.

 Pevnost Stachelberg určitě doporučuji. Je to i skvělá příležitost omladině popovídat o tom, jak se stalo, že i když mladé Československo mělo výtečnou armádu, nakonec stejně muselo kapitulovat. Za mně musím říct, že naše děti toho vědí spoustu o Black lives matter, kdo je George Floyd spíš vysvětlují mně než já jim. Mají názor na prezidenta Trumpa, ale o vlastní historii toho moc nevědí. A to by se jim určitě mělo připomínat.