Nad Svatojánskými proudy

Nad Svatojánskými proudy

Když slyším o Svatojánských proudech, vždycky si hned vzpomenu na staré černobílé fotky vorařů, kteří proplouvají mohutnými peřejemi. Tak tomu dřív i bývalo. Ale teď Svatojánské proudy nehučí, je to poklidná součást štěchovické vodní nádrže. Ta tu vznikla v roce 1943 a tím byl určen definitivní konec plavení dřeva po Vltavě. Ale meandry, které tu řeka vytváří, tu zůstaly a já vás vezmu se na ně mrknout. Pěkně shora.

Tenhle výlet je krátká pohodička, kam se dá jít po celý rok. Já to tu byla prozkoumat  8.prosince, bylo hezky mrazivo (-1 °C). Byla tu se mnou kamarádka Soňa a moc jsme si to užily. Dá se sem jít po celý rok, je to ideální výlet pro zimní období. A směle bych ho doporučila pro Novoroční výstup. Ještě upozornění – tenhle výlet vede z větší části po neznačených cestách. Takže doporučuji použít navigaci pomocí aplikace Mapy.cz. Trasu si stáhněte (najdete ji na spodní části stránky), a pokud budete mít v aplikaci staženou mapu Středočeského kraje, funguje i offline. Anebo si mapu vytiskněte a pečlivě nastudujte. Pro tentokrát budu trochu podrobnější v popisu cesty, aby se nikdo neztratil.

Začínáme na parkovišti poblíž vyhlídky Máj. Sice tu najdete ukazatel hned k ní, ale my se vydáme delší cestou a zavedu vás i na vyhlídku Bednář. Takže až vystoupíte z auta, všechno si připravíte, můžete směle vyrazit po žluté značce (po silnici) směrem dolů z kopečka do Teletína. Za chvilku jste u rozcestníku u křížku ( tady je i zastávka autobusu 438, který jede ze Štěchovic anebo Benešova) a půjdete stále po žluté značce. Mě se tu moc líbila místní hasičárna, kde mají pěkně za sklem i sošku patrona všech hasičů – sv. Floriána. A rybníček kousek dál mi hned připomněl kocoura Mikeše. Je přesně tak malebný, jako na Ladových obrázcích.

Ještě chvilku půjdeme po žluté značce, ale už brzy nás čeká výprava po pěšinách. Když dojdete ke žluté šipce, která ukazuje doprava, neuposlechněte ji! Jděte rovně. Navigace vás povede správně, nebojte. Ještě předtím než se ponoříme do lesa, je tu další křižovatka. Držte se mírně vlevo a odbočku nahoru na louku nechte stranou. Pohodlnou cestou pořádným  lesem půjdeme kousek rovně a když narazíte na sloup elektrického vedení, tak se cesta opět nenápadně rozděluje do písmene V. Doleva a z kopce cesta vede k domu, který již stojí v lese. Vy se však vydejte mírně doprava, v podstatě po rovince dále do lesa pěkně širokou cestou. A ta vás zavede k prvnímu úžasnému místu tohohle výletu.

Je to vyhlídka na skalisku Bednář. Mě úplně vzala dech, je vlastně skrytá mezi stromy, nad začátkem zatopených Svatojánských proudů. Za slunečných (a teplotně vyrovnaných) dní je tu krásný výhled na Vltavu, prý je tu dokonce vlevo vidět i kus hráze Slapské přehrady. Když jsem tu byla já, nad řekou se převalovala hustá mlha, takže hráz jsem neviděla. Ale pohled to byl naprosto úchvatný. Vysoké kopce nad řekou, která je tu zaříznutá do hlubokého údolí, vidět byly nádherně a tak se přede mnou vinul stříbrný had z mlhy. Proto tenhle výlet doporučuji na Novoroční výstup. Když nebude mlha, máte zaručený krásný výhled na řeku a třeba i trampskou osadu na protějším břehu Svatojánských proudů. A když mlha bude, tak garantuji jeden z nejkrásnějších pohledů ve středních Čechách. Pro ilustraci ve fotkách k výletu dávám i oficiální foto vyhlídky Máj, abyste věděli co vás čeká bez mlhy….

Až se pokocháte (buďte opatrní, děti nepouštějte za křížek, ať se nikdo nezřítí), pokračujte dál. Navigace je tady naprosto spolehlivá, včas hlásí, kdy zahnout, takže bloudit nebudete. Čeká nás cesta přes šíji velkého skalního výběžku, který tvoří další meandr řeky. A míříme směrem k proslulé vyhlídce Máj. Cesta vede listnatým lesem a po širokých cestách (jen těsně za Bednářem je stezka úzká), které nemůžete minout. Když narazíte na hromádku kamení ( vypadá jako malá pyramidka) dejte se prudce vpravo, směrem do kopečka. Asi tak po půl kilometru dojdete na kraj lesa a tam odbočíte zase prudce doleva.

A už se blížíme k Máji. Tahle vyhlídka je opravdu známá, spolu se Smetanovou vyhlídkou, která je kousek dál. Tam se bohužel teď nedá dostat, je tam soukromá cesta a majitel se rozhodl cestu pro veřejnost uzavřít a vyhlídku oplotit. Ale Máj nám výhledy vynahradí. O Máji se říká, že tu jsou jedny z nekrásnějších výhledů na Vltavu. Ta tu protéká (stejně jako pod Bednářem) skalnatým údolím, Svatojánské proudy jsou i pod touto vyhlídkou. Otvírá se před vámi výhled na podkovu, kterou řeka vytváří. Prý je to tu nekrásnější na podzim, protože na kopcích jsou listnaté lesy a ty hrají všemi barvami. A ještě bezpečnostní upozornění. Tady opravdu dávejte pozor. Podle mě by to tu chtělo nějaké zábradlí, které tu ale není. Takže pokud máte malé děti, určitě je hlídejte!

Teď už nás čeká cesta zpátky. Nedejte se zlákat cestou přes pastvinu! Sice je pěkně vidět, ale je na soukromém pozemku, který je oplocený elektrickým ohradníkem. Určitě nechcete pošlapat jídlo kravám a o elektrickou ránu taky nestojíte. Takže jděte hezky rovně, až narazíte na silnici. A to už vidíte svoje auto, tak přímým směrem k němu.

Jsme na konci výletu. Tak co, která vyhlídka se vám líbila víc? Za mě je určitě lepší Bednář. Má svoje kouzlo a je syrovější. Na druhou stranu na podzim musí být scenérie u Máje dechberoucí. Škoda, že Svatojánské proudy musely ustoupit moderní době, ale údolí, které tu po nich zbylo, rozhodně stojí za prohlídku. A tam se zase podíváme někdy jindy.