Než vyrazíte

Lokalita: Okoř / Střední Čechy
Délka výletu: 9 km
Výchozí místo: Parkoviště po Okoří
Náročnost: střední
Zvládnou to psí kamarádi: ano
Typ výletu: okruh
Hra: Okolo Okoře (na míru)

Okolo Okoře

Začínat vyprávění o mém výletu otřepanou, všeobecně známou písní nebudu, nebojte. Ale je fakt, že ke hradu Okoři opravdu vede cesta lemovaná stromama. Jen je strašně kraťounká. Ale hrad si necháme až na úplný konec a vydáme se prohlédnout okolí. Samozřejmě nechybí bojovka, která je věnovaná trampům a přírodě.

Na parkovišti si připravte 50 Kč, v hotovosti. Chtějí platbu hned u vjezdu. Ale paní v boudičce je hrozně milá a krásně se na vás usměje, hned vám to prosvětlí den. Na cestu se vydejte doprava přes most přímo na náves. Tady je už červená značka, která vás polovinu cesty bude provázet. Většina cesty je hezky po rovince, a v lese. Nicméně opalovací krém rozhodně s sebou, v závěru se jde přes pole a v létě tam fakt praží slunce.

Začátek cesty je ve znamení potoka (spíš menší říčky) , mlýnů a trampských osad. Zákolanský potok budete několikrát míjet, dokonce přes něj vede i pár mostů. Hned za hradem je krásně opravený mlýn, který je v soukromém vlastnictví a ještě se pořád rekonstruuje. Má nádhernou zahradu. Takových mlýnů najdeme po cestě víc, je tu ale i jeden mlýn skoro rozpadlý.

Okoř je neodmyslitelně spjata s trampingem. V Čechách se objevil kolem roku 1918, byl vnímán jako zábava bouřliváků, ale zároveň byl asi nejoblíbenější prvorepublikovou zábavou pro volný čas. Ovlivnil spoustu hudebníků, malířů, spisovatelů i sportovců. Jestli o něm chcete vědět víc, tak v Národopisném muzeu Národního muzea v Kinského zahradě v Praze je do konce srpna 2020 k vidění výstava věnovaná právě trampingu. Po cestě potkáme dvě osady – osadu Colorado, která je po levé straně cesty a osadu Višňovka, která je po pravé straně. Jsou dost odlišné – Colorado je hodně blízko k potoku, jsou tu opravdu spíš chaty a chatky. Višňovka je na místo toho na kopečku a spíš jsou to domečky. Taky se tu rozléhá zvuk sekaček na trávu, u Colorada zpívali jen ptáčci.

Cesta údolím vás zavede kolem Dolského mlýna (to je ten neopravený) a Nového mlýna (ten je výstavní) přes potok až k viaduktu. Železniční trať tady vede ve výšce 19ti metrů, ale vypadá, že je ještě vyšší. Je vidět zdálky, krásně bíle svítí, jak se do něj opírá sluníčko.  Tahle část cesty je zajímavá ještě něčím jiným – je to oblast přírodní památky údolí Zákolanského potoka. Je tu klídek, ticho a roste tu spousta zajímavých rostlin. Ale nejzajímavější je výskyt raka kamenáče. Je to chráněný druh a vyskytuje se jen v čistých vodách. Takže i kousek od Prahy najdete krásně čistou vodu.

Na konci cesty dolem je pole a tam už čeká rozcestník. Tam se odpojíte od červené a vydáme se po zelené značce. Tahle část cesty je spíš taková spojka mezi zajímavými úseky výletu. Je třeba upozornit, že se tu prochází úseky, které jsou v listnatém lese a je tu hodně trávy. Takže je nutné použít repelent proti klíšťatům. Určitě na to nezapomeňte.

 

A teď už se blížíte k nejlepšímu místu celého výletu. A tím je vesnice Libochovičky. Rozkládá se kolem rybníka, u kterého je i obecní úřad. Vesnička je hrozně hezká, uklizená, na návsi je velké hřiště pro děti a také stůl na ping pong. A může se pyšnit i vlastním pivomatem! Na molu na rybníkem, ze strany obecního úřadu, si můžete za poplatek (pozor, jen kovové mince) načepovat plzeň, nealko pivo i limonádu. Moc se mi tu líbilo, je to přesně místo, kde se dá buď v restauraci koupit něco dobrého nebo kousek u hráze rybníka na lavičkách udělat piknik. A my jsme tady měli hlavní úkol naší bojovky.

 

Po obědě vyražte po modré značce směr Okoř. Polní cesta vede přímo mezi poli, starším ročníkům to připomene seriál F.L.Věk, omladině se bude jen líbit. Po krátkém lesním intermezzu se dostanete zase mezi pole a v dálce na vás už vykoukne okořská věž.  Až k ní dorazíte, určitě se jděte podívat dovnitř. Naproti v cukrárně si pak dejte zmrzku a tak zakončete celý výlet. A dejte bacha na Bílou paní, nezapomeňte že se šerifem dovádí v podhradí (tj. právě u cukrárny).

 

P.S. Malé upozornění. Pokud se sem vydáte okolo 20. srpna, počítejte s tím, že se tu každoročně v tuhle dobu koná festival Okoř, takže louka před hradem je úplně plná a je tu hodně lidí.

Trasa a zastávky

Jak jsme to šli my

Co obsahuje bojovka

Bojovka

Karta účastníka

Mapa stanovišť

Tramspký slang

Poznávačka obilí

Velká okořská šifra

Tip, jak se dobře najíst

Ve spolupráci s

Foodblog o gastro štěstí z domácí kuchyně Jany a Štěpána.

Další tipy na výlety a bojovky

Mnich u hranic

Mnich u hranic

Víte, že u nás máme taky Kanadu? A víte, že mnich nebydlí jenom v klášteře, ale najdete ho i v jižních Čechách? A jestlipak víte, že „grázl“ byl opravdový člověk? Pojďte se se mnou vydat do krajiny plné rybníků, stezek podél hranic a zaniklých vesnic. Novobystřicko se na vás těší!

Zelená hora – kopec, ne zámek!

Zelená hora – kopec, ne zámek!

Víte co mají společného památka zapsaná na seznamu UNESCO, Martin Koukal, Lochneska a továrna na zpracování kovů? Město na pomezí Čech a Moravy. Konkrétně Žďár nad Sázavou. Je na Vysočině a místní krajina je opravdu úžasná. Takže kromě toho, že si tu můžete prohlédnout jeden z architektonických skvostů, který má na svědomí Jan Blažej Santini-Aichel, tak je tu i skvělá možnost výletů. A jeden jsem pro vás připravila i já.

Kde se u nás nejlíp žije? V Říčanech!

Kde se u nás nejlíp žije? V Říčanech!

Jestlipak víte, v jakém městě kousek od Prahy byly v jeden čas 4 koupaliště? A které město má 175 ha lesů, takže se tu můžete vydat i na docela dlouhý výlet? A jaké je největší město na světě, které začíná písmenem Ř? Vezmu vás do prvorepublikové destinace č.1 pro pronájem letního bytu a zároveň do města, které bylo v posledních čtyřech letech vyhlášeno městem, kde se nejlépe žije. Říčany čekají!

Nové výlety rovnou
do e-mailu

Dám vám vědět vždy, když nasbírám zase pár nových tipů.

7 + 4 =

Tato stránka využívá pouze funkční cookies. Jiné typy cookies (marketingové, analytické, preferenční) nevyužíváme.