Než vyrazíte

Lokalita: Vokovice / Praha
Délka výletu: 6 km
Výchozí bod: Parkoviště u Mc Donalds ve Vokovicích
Náročnost: lehká
Zvládnou to psí kamarádi: Ano
Typ výletu: okruh
Bojovka: doporučuji Lesní Univerzál

Divoká Šárka

Tentokrát vás vezmu do Divoké Šárky. Je to vlastně ještě Praha, ale zároveň je tu les, skály, potok i studánka. Počítejte přibližně s 2,5 – 3 hodinami, záleží to na tom, jak moc si budete chtít hrát. Celá cesta ubíhá pohodovým terénem, 90% trasy vede po zpevněné cestě, jen maličká spojka je tu po lesní pěšině. Kočárek si s tím hravě poradí (když nebudete mít golfky), takže můžete směle vzít i nejmladší členy rodiny. Ještě musíte počítat s pár schody, ale to si určitě poradíte. Pokud půjdete v adventním čase, je dobré mít pevné boty, přeci jen tu bude buď sníh nebo trocha bláta, tak aby vám to zbytečně neklouzalo. A ještě jedna technická – výchozím bodem je parkoviště u McDonalda. Teď, v čase korony je neplacené, a jedna jeho část, úplně vzadu by měla být neplacená pořád. Není totiž označena jako placená. Takže určitě si zaparkujte vzadu.

Takže vyrážíme. Od parkoviště se vydejte po schodech dolů (mapička „Jak vypadá vaše trasa“ na spodní části stránky vám napoví). Je to po nic jen pár metrů a dostanete se na cestu, po které vede žlutá trasa a červená dolů po schodech. A to je váš směr. Po zdolání schodů budete těsně pod nádrží Džbán, u mostku přes Šárecký potok. Naše cesta vede podél něj, údolím mezi dvěma skalními útvary. A víte, že to není údolí, ale soutěska? Z jedné strany je skála Šestákova (to je ta nalevo) a z druhé strany skála Kozákova. Na ní dokonce kdysi dávno, v 7. století, vybudovali hradiště ( top je takový předchůdce města). Než se z něj ale mohlo město stát, tak na začátků 9. století , v době prvních Přemyslovců, zaniklo. Prý se všichni přestěhovali víc do Prahy, asi pod Vyšehrad.

Cesta vás povede kolem potoka až ke koupališti Divoká Šárka. To pověstné hodně studenou vodou, je totiž napájeno z místního pramene. Ale teď se určitě koupat nepůjdeme, je to spíš inspirace na léto. Ale u koupaliště je občerstvení. V době přípravy výletu (7/11) jsem mluvila s obsluhou a prý budou mít i o víkendech otevřeno. Je fakt, že do 15/11 mají otevřeno každý den (když nebudou padat trakaře). Tak uvidíte. Je tu i volně přístupné dětské hřiště, tak třeba se vašim ratolestem zalíbí.

Od koupaliště se vydáte dál po červené, půjdete lehce do kopce. Krásně se vám přiblíží výhled na Dívčí skok. To je ta opravdu monumentální skála, kterou vidíte, už když se blížíte ke koupališti. Tedy, abych byla přesná, celý ten vrch tvořená skalami, je Dívčí skok a ta dominanta, je jen jeho část, které se říká Koruna Šárky. A také je to ta pověstná skála, ze které skočila Šárka. Píše se o tom v pověsti o Ctiradovi a Šárce, najdete ji ve Starých pověstech českých od Aloise Jiráska. Ale pozor! O této události se zmiňuje už Kosmas ve své kronice a ta je z 12. století. To bylo tak… Když zuřila Dívčí válka, tak vůdkyně žen Vlasta vymyslela léčku. Připoutala Šárku ke stromu a tam měla čekat na mladíka Ctirada, který měl projíždět kolem. Ten samozřejmě, jako pravý galantní muž, seskočil z koně a Šárku zachránil. Ale to neměl dělat. Z lesa vyběhly Vlastiny ženy, pobily Ctiradovu družinu a Ctirada samotného odvedli k sobě na Děvín, kde sídlily. Tam ho druhý den umučily k smrti. Šárka měla strašné výčitky svědomí a tak se celá zarmoucená a ztrápená nakonec vrhla právě z Dívčího skoku….

Pod Dívčím skokem je usedlost, která je už se 16. století. Je tam výletní restaurace. Ale protože je zima a čas korony, tak ji vynecháme. Jen si ji můžete prohlédnout hezky svrchu, naše cesta totiž vede přímo nad ní. Vede do kopce a do lesa. Tady je právě to místo, o kterém jsem psala na začátku. Jste tu uprostřed lesa, všude kolem stromy a je tu ještě krásné ticho. Po cestě potkáte i přístřešek, kde je super stanoviště pro naši hru. A k těm přístřeškům – je jich tu opravdu dost a jsou skvěle udržované. Divoká Šárka totiž patří pod Lesy hl. města Prahy, stejně jako třeba Kunratický les. A nutno říci, že se lesníci pěkně starají. Je velká škoda, že i tady je dost velký problém s kůrovcem, tak se musí dost velké části lesa kácet.  Po celé trase výletu najdete cedulky, které upozorňují na to, že byste  neměli lézt na skládky dřeva (rozuměj na poskládané klády) a když se pracuje, tak se tam neplést.

A jsme na rozcestí. Červenou značku teď opustíte, a půjdeme po žluté. Ta vás bude provázet už do konce výletu. Na křižovatce je také pamětní kříž. Vlastně ani není moc informací, proč je zrovna na tomhle místě. Ale je zajímavé, že je z roku 1948 a prosí Boha o ochranu před morem, hladem a válkou. Že by reakce na Vítězný Únor?

Cesta vás teď vede pěkně po rovince Purkrabským hájem. Tady už je občas slyšet, že jsme blízko Prahy, a hlavně blízko letiště. Ale není to nic zásadního. Potkáte tu také jednu zajímavost – a to oficiálnímu piknikovému místu. V Praze jich není moc, celkem 18. Tady, v Divoké Šárce je piknikové místo s ohništěm, takže si tu směle můžete rozdělat oheň. Určitě to zkuste, rozhodně je to super zpestření. A vezměte si s sebou špekáčky! . Jestli vás zajímá, kde všude v Praze můžete piknikovat, tak informace najdete portálu životního prostředí hlavního města .

Kousek za piknikovým místem přijde jediná složitější záležitost, co se týče cesty. Přijdete totiž na křižovatku, kde vede jedna cesta rovně po lesní pěšině a doprava po zpevněné cestě. Bohužel je to tu špatně značeno (alespoň z našeho směru) a není tu dobře vidět, kam jít. Nenechte se zlákat jednodušší variantou po asfaltu, jděte hezky rovně. Po chvíli zase žlutou značku uvidíte a hlavně – dostanete se k rozcestníku u Vaníčkova pomníčku. Vaníček byl Sokol. A ne Sokol ledajaký. Byl jeden z nejdůležitějších členů Sokola, založil sokolské muzeum a díky němu se začal stavě Tyršův dům, což byl nejdůležitější dům Sokolů v Praze (a v celých Čechách). Říkalo se mu Sokolský písmák, psal drobné zprávičky, pak psal o sokolských písničkách a nakonec celé myšlence Sokola. Taky dal základy sokolskému archivu a v neposlední řadě jezdil po Čechách, přednášel a šířil povědomí o Sokole. o  Zemřel přímo tady, na místě pomníčku. A jak k tomu došlo? Každý den chodil na vycházku, protože se řídil heslem „Ve zdravém těle, zdravý duch!“. A přímo tady, v Divoké Šárce, ho ranila mrtvice a byl na místě mrtev.

Až si pomníček prohlédnete, vyrazte dál po pěšině. Za chvilku už zase narazíte na asfaltovou cestu, dejte se po pravé ruce. Ale tady je už značení zase super. Cesta vede maličkou soutěskou, kolem vás jsou na obou stranách pískovce, je tu vyrytá tvář i par malých otvorů, co připomínají jeskyňky (maličké jeskyně, ne divoženky). A za nimi je další přístřešek, tentokrát u louky. To je ideální místo na otevření termosky se svařákem či čajem.

Už jste se občerstvili? Tak to je čas na poslední úsek cesty. Je tu pěkný výhled na Purkrabský háj a cestou vás čekají ještě dvě překvapení. Prvním je studánka. Jmenuje se Šestákova a pravidelně tu u ní bývají hrnečky. Voda je totiž moc dobrá. Ovšem v současné době doporučuji nabrat si ji do hrnečku či lahve vlastní. Anebo do hrstičky rukou 😊. Najdete ji nalevo pod cestou, je jedním z průchozích bodů v navigaci. A druhé překvapení je sama Šestákova skála. Dostanete se na ní po pěšince hned za studánkou. Je z ní krásný rozhled směrem přes Džbán na Vokovice a samozřejmě naproti na Kozákovu skálu o které jsem psala ba začátku. Jen si dejte opravdu pozor. Za prvé – cesta nahoru fakt klouže, obzvlášť na podzim a v období Adventu. A pak taky pozor, ať se děti moc nerozutečou….

No a jsme na konci. Teď už jen zbývá vyhodnotit hru, určit a obdarovat vítěze a může se jet domů. Divoká Šárka je úžasné místo ve všech ročních obdobích. A není jen pro Pražáky – jestli pojedete navštívit naše hlavní město na víc dní, můžete si ji zařadit jako program, když si chcete oddechnout od památek. Tak ať se vám líbí!

Print Friendly, PDF & Email

Trasa a zastávky

Jak jsme to šli my

Co obsahuje bojovka

Vyberte některý

z univerzálů

Tip, jak se dobře najíst

Ve spolupráci s

Foodblog o gastro štěstí z domácí kuchyně Jany a Štěpána.

Další tipy na výlety a bojovky

Kudy chodil Karel Čapek

Kudy chodil Karel Čapek

Když chcete vyrazit nejen do přírody, ale taky za nějakou zajímavou osobností, bývá to někdy oříšek. Ovšem Stará Huť kousek od Dobříše vám tuhle radost dopřeje. Kousíček za vesnicí je totiž velký rybník Strž a hned vedle stojí o samotě krásné prvorepublikové stavení s velkorysou zahradou. Právě sem jezdil na letní byt Karel Čapek a za ním i spousta spisovatelů, včetně Ferdinanda Peroutky. V domě je památní Karla Čapka a příroda přímo vyzývá k procházce. Však taky se tu Kája něco nachodil. Tak vyrazte v jeho stopách!

Cibulka v Oloví

Cibulka v Oloví

Krušné hory nejsou jen zaniklé doly, opuštěné továrny a vesnice, které zmizely z povrchu zemského. Taky tu už dávno nejsou úplně zničené lesy. Ba právě naopak! Díky tomu, že tu dříve byly Sudety, v Podkrušnohoří povrchové doly a úplně zničené lesy, moc lidí sem nejezdilo. A díky tomu, a taky podstatně zlepšenému ovzduší, jsou teď Krušné hory nádherným krajem, kde není zas až tak moc turistů. V tomhle výletu vám dám tip na návštěvu úžasného lesa, bývalé hornické vesnice (jak jinak) a neskutečně moderní rozhledny. Čeká na vás Cibulka!

Lesenské pláně

Lesenské pláně

Přibližně uprostřed centrální části Krušných hor je krásné místo . Jmenuje se Lesná. Schválně nepíšu vesnice, protože je tu lyžařské středisko, hotel a geopark. Leží na hraničním horském hřebenu (také je to v sousedství vesnic Nová Ves v Horách a Rudolice v Horách) a je tu nádherně. V tomhle tipu na výlet vás vezmu nejen ke skvěle udělanému centru pro volný čas, ale i k rašeliništím, potokům, a dokonce i k vodopádům!

Nové výlety rovnou
do e-mailu

Dám vám vědět vždy, když nasbírám zase pár nových tipů.

14 + 4 =