Pravěké moře a dnešní jezírka

Pravěké moře a dnešní jezírka

Víte, že na Rakovnicku (to je ve středních Čechách) chodíme po dně mělkého pravěkého moře? Kromě jiného nám to dokazují i zkameněliny trilobitů, které tu našel známý Joachim Barrande. V lesích Křivoklátska se ale ukrývají i jiná tajemství. Třeba hrad Týřov nebo jezírka s vodopádem na Zbirožském potoce. A právě k nim vás dneska vezmu. A kde že to přesně je? Do navigace si zadejte obec Skryje!

Parkoviště ve vesnici je připraveno na nálet návštěvníků. My tu byli o prázdninách a přeci jsme zaparkovali naprosto s přehledem. A to jsme pozdě vstávali! Takže nebojte, místo se tam najde i pro vaše auto. Tenhle výlet je krátký a nenáročný (to ovšem neznamená, že budete ochuzeni o zábavu). Takže doporučuji se nejdřív vydat k jezírkům a pak prozkoumat Skryje. Anebo to udělejte přesně naopak, podle toho, co vám bude vyhovovat.

Celou cestu vás povede modrá značka, značení je skvělé, takže není třeba stahovat navigaci. Na výlet sem klidně vezměte i prcky, celou trasu v pohodě zvládnou. Na kočárky, odrážedla a jiná vozítka ale zapomeňte. Také se jedná o stejnou cestu tam a zpátky, takže si případnou hru rozvrstvěte podle toho, jak se vám bude hodit. Anebo si sami připravte nějakou svoji. Protože když ji nenápadně připravíte na cestě tam, tak při návratu jako když ji najdete.

Chviličku půjdete mezi poli, ale pak se ponoříte do listnatého lesa a už se z něj nedostanete. Jsou tu jak mohutné buky, tak i hustý podrost teprve mladých stromků. Když jsme tu byli, tak lehce pršelo a kapky přes listoví vůbec nepronikly. K tomu malé doporučení – repelent proti komárům a klíšťatům se fakt hodí. Cesta se svažuje až do údolí potoka, kolem kterého se vydáte proti proudu. Pěšina jde po levém břehu (z vašeho pohledu) a je opravdu hned vedle potoka. Občas si do koryta musíte i stoupnout (přeskočit z kamene na písčinu) a taky přelézt nějaký ten skalní stupeň. Ale nebojte, není to žádná velká štreka a je to fakt zábava.

Po překonání menší skalky jste už na dohled mostu, ten je nad dolní částí jezírka. Někde se uvádí, že jezírka jsou dvě – jedno těsně pod vodopádem a druhé o pár metrů pod ním. Mě to spíš připadá jako jedno. Most přejdete (pozor, dost se houpe) a máte před sebou výhled na vodopád. Je dost daleko, můj doprovod to trošku zklamalo, čekali něco trochu většího… Až se vynadíváte, doporučuju ještě pokračovat po značce o kousek výš proti proudu. Za prvé totiž budete šplhat po další skále, což vám zajistí spoustu zábavných momentů. A pak nahoře narazíte na divokou změť stromů a balvanů v korytě potoka. Teď už se můžete otočit a vydat se zpátky anebo popojít o trošku dál. Je tu krásná tůňka, kde se skvěle hází žabky. Nám to vystačilo na 20 minut návratu do dětství. A pak už opravdu nezbývá než se obrátit a vyrazit zpátky do Skryjí.

Uprostřed obce narazíte na červenou značku. Když se po ní dáte doleva, cca za minutu uvidíte zelený dům, je to bývalá škola. A tam je Památník Joachima Barranda (otvírací dobu a technické informace najdete v odkazu). Určitě se tam běžte podívat. V horním patře najdete expozici věnovanou jeho nálezům. Ve třicátých letech 19.století totiž vyměřoval právě tady trasu pro plánovanou dráhu koněspřežky (ta byla předchůdce vlaku. Po kolejích táhli vagony koně) z Prahy do Plzně. Ta se nakonec nepostavila, ale nálezy Barranda tak zaujaly, že se jim věnoval ve velkém. Objevil spoustu nových druhů trilobitů a také je pojmenoval. A protože měl rád češtinu, tak se některé druhy jmenují třeba Synek, Maminka nebo třeba Vlasta.

Jestli nemáte ještě dost chození, vydejte se od muzea na naučnou stezku Po stopách trilobita. Měří asi 2 km, vede místy, kde se ještě občas nějaké zkameněliny najdou a jsou tu i prolézačky pro děti. A končí přímo na parkovišti. Prostě skvělé zakončení odpoledního (nebo dopoledního) výletu!